všude je něco jen o dvou kůrkách 

v každém, z nás leží krajina 

vše je jak celkem tak ve dvou půlkách 

koho že vina či nevina 

tak jako srdce tluče v hrudi 

tak jako budík, který budí 

tak jako křišťál, který studí 

tak jako v hlavě lavina 

bývá i život, který nudí 

každého něco jednou vzbudí 

všichni jsme stejně duchem chudí 

ta sukně už není mámina 

"To jako vážně?" 

"No jasně!" . . 

"Mami... ... " "Mamííí..." 

"Kde seš?"