top of page

I TAK BYCH NEMENIL

I TAK BYCH NEMĚNIL


podle mne byl táta génius

starostlivý chlap, hodný otec

starající se o své dva potomky

tedy mne a mého bráchu

obdařený trpělivosti

snášet matčino velení

.

co naplat

seděl ovšem na houpačce

střídavě jančil v horních úvratích

aby hned na to, v té dolní

se pro změnu roztekl

a třásl jako aspik

.

ta houpačka nešla zastavit

dlouho se o to snažil

byl přece jen lékař

zkusil z ní vyskočit

ale jen si natloukl

a houpal se dál

.

styděl jsem se za něj

ale ještě víc za sebe a svou slabost

a stydím se dodnes

neboť jsem mu jeho život

nijak neulehčil

.

však já dobře vím co mě čeká

.

dlouhou dobu jsem žil a čekal

kdy to zahoupe i se mnou

střídal ženský, což už nedělám

.

sázel

vyhrával šílený sumy

abych dnes mořil neumořitelné dluhy

v supermarketech

trpělivě stojím v řadě

stříhám si chlupy,

co mi čouhají

z nosu

i z uší

rád se opaluju

a opravuju po sobě texty

snažím se neurážet

sebe a nikoho

směju se

i bezdůvodně

zajímají mě lidi a jejich názory

mají-li ovšem nějaké

mám rád hrdiny okamžiku

i okamžiky hrdinství

.

občas si ještě vsadím na to

zda vydržím a nevsadím si

.

piju jen vodu

hodně píšu

a ještě víc se toulám

trochu se pozoruju

zdali se už nehoupám

ale zatím se jen klepu

.

miluju staré stromy

na každém hledám svou větev

je dobré být připraven

říkávala mi má babička

a udržovala mě tak v napětí

co se zase posere,

odkud to tentokrát přiletí

.

jen se neboj Čenoušku

chlácholil mě můj děda

a pohladil mě po hlavě

"Víš, čím víc na sebe poukazuješ"

říkal mi často

"tím jen dokazuješ,

že nejsi nic víc, než lejno na cestě"

.

když jsem o 30 let později

toto moudro mého dědy ze Sobotky

četl v jedné knize od Osha

byl jsem lehce překvapen tím

jak se tento Velký mudrc z Indie

mohl o mém dědovi dozvědět

.

.

pak mě děda vzal do restaurace „Pošta“

objednal mi vepřový řízek s bramborem

tehdy to ovšem byly skutečné

a nefalšované pláty masa

lehce pomuchlované paličkou

ne jak dnes kližka v trojobale

život je vlastně pořád stejný

chvilku, než vyrobíš zážitky

chvilku na ně vzpomínáš

chvilinku si nevzpomínáš na nic

.

a náhle....

.

jako bys nikdy nebyl

bottom of page